Fibrilace síní
Last updated
Last updated
Fibrilace síní je nejčastější významnou poruchou srdečního rytmu v dospělé populaci. Charakteristickým projevem jsou nepravidelné údery srdce, nepříjemné svírání na hrudi, nevýkonnost či dušnost. Nemalá část osob nemusí pociťovat žádné subjektivní obtíže a arytmie je zachycena zcela náhodně na EKG.
Fibrilace síní je nejčastější významnou poruchou srdečního rytmu (odborně arytmií) v dospělé populaci. Vyskytuje se u 2-4 % osob, ale často je nediagnostikována. Fibrilace síní je charakteristická chaotickou aktivitou srdečních síní, která vede k nepravidelnému komorovému stahu a ten se projeví i nepravidelností tepu. Při měření může být tep abnormálně rychlý (nad 100/minutu), ale i nápadně pomalý (pod 50/minutu).
Charakteristickým projevem jsou nepravidelné údery srdce, nepříjemné svírání na hrudi, nevýkonnost či dušnost. Nemalá část osob nemusí pociťovat žádné subjektivní obtíže a arytmie je zachycena zcela náhodně na EKG.
Jedním z hlavních rizikových faktorů pro vznik arytmie je zvyšující se věk a stárnutí obyvatel. Do 40 let se vyskytuje sporadicky (v méně než 1 %), častěji je zaznamenána u vrcholových a vytrvalostních sportovců (např. maratonců). S každým dalším rokem života se její četnost v populaci zvyšuje, zvláště pak nad 55 let. V 70 letech může jít o každou desátou a v 80 letech dokonce o každou pátou osobu v populaci. V České republice je známo více než půl milionu osob s touto diagnózou. Další rizikové faktory tvoří vysoký krevní tlak, cukrovka, srdeční selhání, chronické onemocnění ledvin, ischemická choroba srdeční, obezita a kouření.
Fibrilace síní je jednou z hlavních příčin cévní mozkové mrtvice. Důvodem je krevní sraženina (tzv. trombus), která v srdci při arytmii vzniká, a ta může ze srdce vycestovat a uzavřít vzdálené cévy (obvykle tepny v mozku nebo dolních končetinách). Fibrilace síní může vést k selhání srdce nebo kolapsovému stavu, proto jí není radno podceňovat. Z dlouhodobého hlediska zvyšuje riziko demence, úzkosti, deprese a vede ke snížení kvality života.
Současná terapie je zaměřena na dva cíle. Prvním z nich je eliminace rizika mozkové mrtvice a jiných vzdálených cévních uzávěrů. To je dosaženo pomocí nových tzv. přímých léků na ředění krve. Ty mají ve srovnání s dříve užívaným warfarinem vysoký pacientský komfort a přijatelnou bezpečnost. Druhým cílem je ovlivnění příznaků z arytmie za pomocí léků (tzv. antiarytmika) nebo je snahou její odstranění pomocí výkonu v srdci – katetrizační ablace.
Každý pacient, u kterého byla fibrilace síní detekována, by měl nález v nejkratším možném čase oznámit svému lékaři. Na základě vypočítaného rizika je posouzena nutnost užívání léků na ředění krve (v prevenci mozkové mrtvice) a za spolupráce se specialistou – kardiologem zvolena individuální strategie léčby.
Pokud se v jakémkoli ohledu necítíte dobře, zvažte okamžitou konzultaci s lékařem bez ohledu na výsledek měření Kardi Ai. Výsledek zaznamenaného EKG z hrudního pásu nelze v žádném případě použít k odhalení infarktu myokardu či obecně zhoršení cévního zásobení srdce. Negativní nález nic nevypovídá o důvodu případných bolestí na hrudi.
Potřebujete poradit? Kontaktujte zákaznickou podporu Kardi Ai
